Přípravu usnadní šikovní pomocníci, háčky na zavěšení masa nebo ryb, stahovací síťky, provázky, plechy, ostré nože a pořádné hrnce, ve kterých se maso naloží do láku. Pak už jej stačí zavěsit do udírny a počkat pár hodin, ať si s ním poradí teplý kouř.

A jak na to:

Každý má ten svůj vyzkoušený recept, upravený podle množství masa a délky kouřovodu do udírny, někdo je zastáncem rychlosoli, další se jí obloukem vyhne. Článků, jak správně udit je na internetu všude dost, takže se nebudeme podrobně rozepisovat. Ty nejlepší rady vám určitě dají přátelé nebo dobrý soused. Ten se hrdě vytasí s osvědčeným postupem, který má v malíku.

Nejčastěji se udí teplým kouřem. Celý den, někdy i přes noc. Rozšířeným druhem je čerstvé vepřové maso, ideálně bok, kotleta nebo krkovice. Tuk jak známo nese chuť. Vybraný šrůtek se napíchá s pomocí marinovací jehly solným roztokem. Pak se prosolí i zvnějšku kuchyňskou solí nebo rychlosolí. Vloží se do velkého nerezového či smaltovaného hrnce s poklicí zhruba na týden. Doporučuje se uložení do chladného sklepa do teploty cca 4 °C nebo do lednice, každé 2-3 dny je třeba maso otočit, tzv. překládat. Vše musí probíhat v čistotě, krátké otočení masu neuškodí, ale je třeba jej zase rychle zakrýt, aby nebylo příliš dlouho na vzduchu. Někdo používá k utěsnění i potravinovou fólii.

Na dalších 5-7 dní jej vložíme do převařeného, studeného solného nálevu. Ten tvoří roztok kuchyňské soli nebo rychlosoli a vody, pozor, maso musí být zcela ponořené. Občasná kontrola je velmi důležitá, aby nedošlo ke zvrhnutí láku. Fajnšmekr nechává maso naložené třeba i 4 týdny, samozřejmě kuře se bude nakládat kratší dobu než pořádný kus vepřového.

Proč použít marinovací jehlu:

Velké kusy masa, zvlášť s kostí, potřebují zakonzervovat i uvnitř. U kosti se totiž maso rychleji kazí. Tím, že do těchto míst vstříkneme 4% roztok láku marinovací jehlou, dosáhneme toho, že bude i uvnitř slané a chutné.

Navíc může být lák doplněn o aroma česneku, bourbonu nebo oblíbeného koření, jehla je totiž dostatečně široká, takže dutinou projde i jemné koření.

Hurá k udírně:

Pak přichází den D, na který se každý masožravec těší. Lák se slije, maso se osuší, u velkých kusů se může ještě krátce ovařit, aby se zatáhlo, a zavěsí se na nerezové háčky do udírny. A topíme. V případě uzení ryb, kuřecího masa, tučnějšího vepřového udíme při teplotě kolem 60-70 °C, zde se liší pouze délka uzení. Rybě stačí 3 hodiny, s bůčkem to trvá podle velikosti šrůtku i 8 hodin. Správnou teplotu pohlídá teploměr umístěný ve dveřích udírny, vložený uvnitř nebo jej můžeme zapíchnout přímo do masa a zkontrolovat aktuální teplotu. Stačí si vybrat ten správný typ teploměru, který se hodí do té vaší.

A tip pro nedočkavce, kterým se sbíhají sliny, jen se začne kouřit z komína:

Hoďte k masu na háčky pár klobásek nebo štangli salámu, kouř je krásně provoní, rozpustí tuk a vy budete mít voňavý předkrm během 2 hodin na talíři. Pro změnu třeba vložte do síťky na 24 hodin naložené kuře nebo provázkem stažený kus sumce.

K nim si upečte křupavý domácí chléb nebo bagetky. Inspirujte se v našem magazínu PEČENÍ, který je domácímu pečivu věnován celý.

A kdo preferuje po vánočním obžerství něco lehčího, může si uvařit dietní domácí šunčičku v nerezovém šunkovaru. Na té si pochutnají opravdu všichni.

Tak dobrou chuť a uzení zdar.